Dům má zajímavou historii a je i takovým trochu muzeem. Uchováváme zde památky na naše slavné předky, ale i různé předměty dřívějších dob (hračky, nádobí, lyže, sáně, mlýnky, stroje, sošky, obrazy ...). Třeba právě díky nim to ve Vás nabudí patřičnou nostalgii příjemných chvil strávených v dobách minulých a zavzpomínáte si třeba na prázdniny u babičky.

Pokud byste chtěli něčím naši sbírku rozšířit, rádi pro cokoliv najdeme čestné místo.

Nenápadný dům v zahradě byl postaven kolem r. 1930 židovskými manželi REICHOVÝMI. Bohužel i oni byli jedněmi z obětí holacaustu, ale jejich potomkům se podařilo začít nový život v Chile. V roce 2024 se zde byl 86. letý vnuk Tomas se svou rodinou podívat a rodiče p. Reicha jsou pohřbeni na židovském hřbitově v Liberci, kousek od apartmánu. Velký obraz s podobiznou paní, umístěn v přízemním ap. je pravděpodobně portrétem paní Reichové, která tak hlídá dům dodnes.

Naše rodina vlastní dům od 6. 6. 1983.

Zajímaví jsou i naši předkové. Prapradědeček z matčiny strany majitelky domu je ALOIS HOKEŠ, který byl 1. česky hrající kapelník na Liberecku, 1. učitel hudby skladatele Jaroslava Řídkého, majitel hudebního závodu a zakladatel Hokešovy kapely (r. 1895), která hrála na všech českých slavnostech v tehdy převážně německém Liberci. Mezi členy kapely byli i otcové Jaroslava Řídkého a Karla Vacka. Za zvuků Hokešovy kapely, kousal do koláče při jedné ze soutěží na každoroční České pouti v zahradách Kolosea třeba i tehdy teprve osmiletý Vlasta Burian.

Na počest Aloise Hokeše byla v listopadu r. 1945 pojmenována jedna z ulic v Růžodole I jeho jménem. Ke 150. výročí od jeho narození bude dne 10. 4. 2025 osazena na jeho domě kde žil a měl hudební závod pamětní deska (Barvířská ul. č. 21, Liberec - Jeřáb III).

Z otcovy strany je z téže doby zajímavou osobností prapraděda JIŘÍ LOMÍČEK, ten byl 1. fotograf a zakladatel nejdéle fungujícího fotografického ateliéru na Kladensku (r. 1896), jeho „kabinetky“ můžete v různých aukcích koupit dodnes. Některé zařízení z jeho fotoateliéru je umístěno v přízemním apartmánu.

PODROBNÁ HISTORIE DOMU:

V květnu r. 1923 koupila židovka ANNA REICHOVÁ sousední dům. Její manžel obchodník se železem FRIEDRICH REICH nechal v letech 1928-30 vystavět naší část domu. Měli dva syny Rudolfa a Bertholda. Friedrich měl staršího bratra Ludwiga, ten měl s Marií dvě dcery Ludmilu a Elsu. Friedrich s Annou byli zavražděni v Treblince ve věku 72 a 65 let, jejich neteř Elsa v Lublinu ve 43 letech. 

Koncem r. 1939 bylo předznamenáno vlastnické právo pro obchodníka se dřevem ALFREDA KÖHLERA, který se při vyvlastňování židovského majetku stal v únoru r. 1940 za 6600 RM jeho majitelem.

V listopadu r. 1949 se stal majitelem Československý stát – Jednotný národní výbor v Liberci a proveden výmaz vyznačení konfiskace podle dekretu č. 108/45 Sb.

V lednu r. 1950 Osidlovací úřad a Fond národní obnovy v Praze z října r. 1949 přidělil dům manželům JANU a JARMILE FILOUNKOVÝM, ti nechali v roce 1954 postavit kůlnu – dřevěná přístavba k domu. V ložnici v apartmánu v přízemí se nacházela pod ložnicí ještě prádelna. Že nám náleží  i tato část domu, jsme se dozvěděli až v 90. letech.

V r. 1972 zdědila dům JANA FILOUNKOVÁ se svou sestrou JANOU SCHWARZOVOU z Prahy.

Dne 6. 6. 1983 sestry prodaly dům mým rodičům. A začala rekonstrukce, která se táhne dodnes:)

Dům byl původně jako celek s uvítací místností, bytem o velikosti 3+1 a půdou. Až v letech 1996 byl rozdělen na 2 byty o velikosti 2+1.

Aby nám nezůstala prázdná polovina domu, začali jsme koncem r. 2009 pronajímat přízemní byt jako apartmán. 

Některé starožitné věci se nacházejí v domě od jeho počátku, neodmyslitelně k domu patří. Nějak si nedokážeme představit, že by se měly přesunout někam jinam, proto je dům zařízen spíše v rustikálním stylu. Někomu to přijde jako harampádí, nám odkaz našich předků. Stále retro sbírku rozšiřujeme.